Popáleniny

Popáleniny vznikají působením tepla na organismus a jsou jedním z nejvážnějších poranění v dětském věku. V České republice je ročně popáleno přibližně 600 dětí.

V různých věkových skupinách převládají různé příčiny popálení.
- U dětí do tří let je nejčastější příčinou opaření horkou tekutinou (káva, čaj, horká voda z rychlovarné konvice, olej z fritovacího hrnce, atd.)
- Děti předškolního věku na sebe častou strhnou spolu s ubrusem nádoby s horkým obsahem, padají do nádob s horkou tekutinou, strkají prsty do elektrických zásuvek, popálí se o horká kamna, sporák.
- U dětí ve věku mezi pěti a patnácti lety ubývá opaření a přibývá popálenin od hořícího oděvu (např. při hrách se zápalkami či hořlavinami), ale také úrazů elektrickým proudem vysokého napětí (např. lezení na sloupy elektrického napětí nebo střechy železničních vagónů).

Závažnost popáleninového úrazu je dána způsobem úrazu, věkem zraněného dítěte, rozsahem, hloubkou a lokalizací postižení, a v neposlední řadě i celkovým zdravotním stavem organismu.

Popáleniny se rozdělují dle procenta popáleného povrchu těla na těžké a kritické. Rozsah postižení se vyjadřuje procenty celkového tělesného povrchu. Pro představu – plocha dlaně se sevřenými nataženými prsty představuje 1% tělesného povrchu. Podíl jednotlivých částí dětského těla se liší v závislosti na věku (např. u novorozence činí plocha hlavičky 19% jeho tělesného povrchu; u 15-letého dítěte je to již jen 5%).

Jako těžký popáleninový úraz se klasifikuje:
- u dětí do 2 let: rozsah větší než 5% tělesného povrchu
- u dětí ve věku 2-10 let: rozsah větší než 10% tělesného povrchu
- u dětí ve věku 10-15 let: rozsah větší než 15% tělesného povrchu
- popáleniny menšího rozsahu, ale v kritických místech, tj. při současném postižení obličeje, krku, nohou, hráze, genitálu.

Kritické popáleninové trauma je definováno:
- u dětí do 2 let: rozsah větší než 15% tělesného povrchu
- u dětí ve věku 2-10 let: rozsah větší než 20% tělesného povrchu
- u dětí ve věku 10-15 let: rozsah větší než 30% tělesného povrchu
- popáleniny rozsahem menší, ale při postižení obličeje, krku, při prokázaném popálení dýchacích cest, při průchodu elektrického proudu tělem, nebo při sdruženém poranění a závažných komplikacích.

Popáleniny se dále rozdělují podle hloubky na:
Popálenina I. stupně, tzv. erytém, je povrchové postižení kůže. Nejčastějším příkladem erytému je popálení od sluníčka. Kůže je zarudlá, teplá, a bolestivá. Většinou se rychle zhojí bez následků, nicméně může se také prohloubit na II. stupeň.

Batole s opařením 2% tělesného povrchu
foto_batole.jpg

Popálenina II. stupně znamená částečné poškození kůže. Při povrchním poškození ( II.A) je kůže zarudlá a tvoří se na ní puchýře. Při stržení puchýře je spodní kožní vrstva růžová, postižené místo zůstává prokrveno. Čím silnější je puchýř, tím hlubší je popálenina.

Popáleniny II.B stupně -hluboké poškození, je bolestivé, spodní kožní vrstva je zpočátku červená, později bledne a mohou se na ní vyskytnout drobné červené tečky (petechie). Po zhojení většinou zůstává na kůži jizva.

Batole opařené horkou kávou
s rozsahem 15% tělesného povrchu
2A.jpg
Rozsáhlé opaření na 25% tělesného povrchu
způsobené pádem do horké tekutiny
2B.jpg

Při III. stupni popálení je kůže postižena v celé své tlouštce a je tedy mrtvá, včetně nervových zakončení. Postižená kůže nebolí a může mít bělavou nebo černou barvu. K léčení je nutná operace (nekrektomi a autotransplantace).

Popálení III. stupně na ruce batolete, způsobené požárem v bytě
3A.jpg

Popálení III. stupně v oblasti dutiny ústní a rtů, způsobené elektrickým proudem. Dítě překouslo elektrický drát s napětím 220V
3B.jpg

Tříleté dítě popálené na 15% těla jako následek hry s ohněm
3C.jpg

Výše zmíněné rozdělení se používá zejména pro prvotní rozlišení popáleninového zranění. Popáleniny se ale průběhem času mění. Mohou vznikat komplikace odvíjející se například od umístění popáleniny na těle (mezi nejzávažnější patří postižení obličeje, krku, kde může vzniklý otok bránit dýchání, a dále pak rukou, krajiny hráze a genitálu a plosek nohou). Další faktory vedoucí k prohloubení popálené plochy a vlivy na stupeň popálení jsou, mimo jiné, i následující:

- Stupeň teploty zdroje popálení a doba kontaktu s povrchem těla. Čím vyšší je teplota tepelného zdroje a čím delší je doba kontaktu s tělem, tím hlubší je popálenina. Pro ilustraci uvádíme, že horký olej má přibližně 200°C, horká voda z kohoutku maximálně 60°C.

Dvouleté dítě opařené na obličeji a krku
4.jpg

- Síla kůže – kůže na očních víčkách je tenká, narozdíl například od kůže na zádech.
- Věk – kůže kojenců a batolat je tenčí než u starších dětí.
- Prokrvení postiženého místa – obličej je dobře prokrven, zatímco například prsty rukou a nohou jsou prokrveny relativně méně.
- Způsob a včasnost poskytnutí první pomoci.

Způsob léčby je určen lékařem-odborníkem a může být konzervativní, bez chirurgického zásahu a použitím biologických a syntetických krytů docílit spontánního zhojení popálení plochy. Při hlubokých popáleninách je nutná léčba chirurgická, při které se snese mrtvá kůže(nekrektomie) a přiloží se štěp kůže z jiného místa na těle (autotransplantace). Hluboké popáleniny zanechávají následky v podobě jizev a následných psychických traumat. Jejich léčba je dlouhodobá a zahrnuje rehabilitaci jak léčebnou, tak psychosociální.